V současné době zaznamenáváme velmi intenzivní snahu některých chovatelských klubů uvádět do praxe ozdravné selekční chovatelské programy. Tento trend je nejenom zcela pochopitelný, ale hlavně mimořádně žádoucí. Jen zdravý jedinec a chov nezatížený geneticky fixovanými onemocněními jsou podkladem pro úspěšnou chovatelskou práci v současnosti a zárukou pro zachování zdravého genofondu populace ušlechtilých plemen psů do budoucna. Již v minulosti se vytvářely významné vazby mezi chovatelskou komisí ČMKU a specializovanými veterinárními lékaři posuzujícími dědičná onemocnění psů. V této oblasti jsou u řady plemen metodicky rozpracovány a do praxe uváděny diagnostické a zároveň ozdravné programy jejichž cílem je kvalitní systém kontroly a prevence v rámci plemenitby. Nejen že v posledních letech sledujeme obdobné trendy v oblasti dědičných očních vad (DOV), ale také přibývá počet plemen psů u kterých se v současné době provádí různý stupeň selekčního programu na tato geneticky fixovaná oční onemocnění.
Vznik oftalmologické sekce České asociace veterinárních lékařů malých zvířat KVL ČR v září 2000 byl základním stimulem pro následné ustanovení profesní komise pro sledování DOV, která vznikla ke konci téhož roku a která pracuje pod záštitou Komory veterinárních lékařů ČR. Členy komise jsou veterinární lékaři – specialisté pro posuzování DOV, kteří byli řádně přezkoušeni v souladu s předpisy KVL ČR pro odbornou specializační zkoušku za přítomnosti vedoucího představitele ECVO (European College of Vetrinary Ophthalmologists). Tito specialisté jsou oprávněni k provádění certifikace zvířat v oblasti DOV.
Smyslem diagnostiky dědičných očních vad psů je plošná depistáž, jejíž výsledky jsou základem pro postupnou eliminaci těchto vad z chovné populace. Diagnostický a ozdravný program DOV je založen na provádění cíleného očního vyšetření, které probíhá podle předem schváleného očního vyšetřovacího protokolu. Tento protokol je stanoven ECVO a na jeho vypracování se podíleli přední evropští oční lékaři v součinnosti s představiteli národních chovatelských klubů. Komise pro sledování DOV pak shromažďuje informace o všech vyšetřeních, provedených posuzovateli za dané období. Dvakrát ročně se komise schází se zástupci ČMKU, aby provedla porovnání výsledků depistáže a jejich statistické vyhodnocení podle jednotlivých plemen. Takto získané materiály uvádí komise jako svoji výroční zprávu, která je k dispozici pro potřeby ECVO.
I když dědičné oční vady postihují jednotlivé anatomické struktury oka, je nutné vyšetřit zrakový orgán jako celek s přihlédnutím na anamnestická data týkající se proběhlých celkových nebo očních onemocnění. Před vlastním vyšetřením provádí posuzovatel DOV kontrolu identity zvířete ( jméno a chovatelská stanice, plemeno, pohlaví, datum narození, barva, registrační číslo, číslo mikročipu a tetování) a její výsledek zaznamenává do protokolu. Vlastní oftalmologické vyšetření se pak provádí podle algoritmu, který uvádí doporučený postup při posuzování všech očních struktur. Zvýšená pozornost při vyšetření je věnována zejména těm anatomickým očním strukturám, které vykazují u vyšetřovaného jedince plemennou a věkovou predispozici.
Diagnostický postup při vyšetřování DOV:
VYŠETŘENÍ OKOLÍ OKA
POSOUZENÍ OČNÍCH ADNEX
• ageneze víček/coloboma palpebrae – neúplný vývoj tkání víčka
• dermoid víčka – abnormálně umístěná osrstěná kůže víčka vyskytující se na spojivce
• blepharophimosis – abnormálně malá víčková štěrbina
• euryblepharon – abnormálně velká víčková štěrbina
• entopion – vchlípené víčko
• ectropion – vychlípené víčko
• distichiasis – nadpočetné řasy
• trichiasis – nesprávný směr růstu normálně uložených řas
POSOUZENÍ STAVU A ČINNOSTI SLZNÉHO APARÁTU
• aplazie slzných bodů – chybění slzných bodů
• micropunctum – neúplný vývoj či zúžení slzných bodů
• aplazie v oblasti odvodných slzných cest – chybění určitého úseku odvodných slzných cest
• kongenitální dislokace slzných bodů a odvodných slzných cest – změna pozice
• kongenitální aplazie acinů slzné žlázy KCS – syndrom suchého oka
POSOUZENÍ STAVU SPOJIVKY
• dermoid conjunctivae – abnormálně uložená osrstěná tkáň víčka na spojivce
POSOUZENÍ OČNÍ KOULE JAKO CELKU
• microphtalmia – abnormálně malá velikost oční koule
POSOUZENÍ VÝVOJOVÝCH ABNORMALIT A KONGENITÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ ROHOVKY
• dermoid corneae – abnormálně uložená osrstěná tkáň víčka na rohovce
• dystrofie rohovky – změny transparence rohovky
POSOUZENÍ STAVU PŘEDNÍ OČNÍ KOMORY A DUHOVKY
• PPM (persistentní pupilární membrána) – přetrvávající část embryonálního cévního systému čočky
• coloboma iridis – rozštěpy v oblasti duhovky
• cysty duhovky – měchýřkovité struktury v přední komoře oční
• goniodysgeneze – stav filtračního úhlu
POSOUZENÍ VÝVOJOVÝCH ABNORMALIT A KONGENITÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ ČOČKY
• microphakia – abnormálně malá čočka
• coloboma lentis – vrozené chybění části čočky
• lenticonus/lentiglobus – vrozené tvarové deformity čočky
• luxace čočky – změna pozice čočky
• katarakta – změna transparence čočky
POSOUZENÍ VÝVOJOVÝCH ABNORMALIT A KONGENITÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ SKLIVCE
• persistentní arteria hyaloidea (PHA) – následek selhání regrese embryonálního cévního systému
• PHTVL/PHPV – následek selhání regrese embryonálního sklivce a jeho cévního systému
POSOUZENÍ VÝVOJOVÝCH ABNORMALIT A KONGENITÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ SÍTNICE
• CEA – anomálie oka kolií
• RD – dysplazie sítnice
• PRA – progresivní atrofie sítnice
• CPRA/RPED – centrální forma PRA
• CSNB – dědičná stacionární noční slepota briardů
• NCL – neuronální ceroidní lipofuscinosis
POSOUZENÍ NITROOČNÍHO TLAKU glaukom
Závěrečné hodnocení pacienta po provedeném očním vyšetření na DOV má pak následující možné varianty:
• Prostý specifických znaků DOV – zvíře nevykazuje žádné klinické příznaky daného onemocnění, neznamená to však, že nemůže být jeho nositelem.
• Nejasný – zvíře vykazuje změny, které mohou odpovídat danému onemocnění, ale tyto změny nejsou pro uvedené onemocnění specifické.
• Není prostý – zvíře vykazuje specifické změny pro dané onemocnění.
• Není dočasně prostý – zvíře vykazuje menší, ale pro uvedené onemocnění specifické změny, diagnózu potvrdí další rozvoj onemocnění, doporučuje se zvíře znovu vyšetřit za 12 měsíců.
Protokol opatřený pořadovým číslem vyšetření, datem vyšetření a označením pracoviště, které vyšetření provedlo se vystavuje ve dvou vyhotoveních:
pro majitele zvířete a pro posuzovatele DOV
Plemena psů, u kterých se v současné době provádí různý stupeň selekčního programu v oblasti DOV: akita inu, anglický kokršpaněl, americký kokršpaněl, basenji, belgický ovčák, briard, bobtail border, kolie, čínský chocholatý pes, jezevčík, labradorský retrívr, pudl, papillon, šeltie, tibetský španěl, tibetský teriér.
Průběh vlastního vyšetření pacienta
Vlastní vyšetření dědičných očních vad je vysoce specializovaný a časově náročný výkon vyžadující předchozí telefonickou nebo osobní objednávku. Časová náročnost celého výkonu (30-60 minut) se řídí věkem pacienta, plemennou příslušností a rozsahem předepsaných vyšetření. Vyšetření se provádí při plném vědomí pacienta, jen u zvláště neklidných jedinců se používá farmakologická sedace. Celému vyšetření je přítomen majitel zvířete, který aktivně napomáhá při fixaci a polohování hlavy. Přítomnost majitele je také žádoucí z důvodu psychické pohody pacienta. V případě potřeby nahrazuje spolupráci majitele školený zdravotnický personál.
Vlastní vyšetření není nijak bolestivý výkon, diagnostické procedury u kterých se očekává obranná reakce pacienta jsou prováděna po předchozím místním znecitlivění oka. Sled vyšetření celého oka je rozdělen do dvou bloků. V první části se provádí vyšetření předního segmentu oka a očních adnex. Provádí se optické zhodnocení vyšetřovaných struktur, jsou vyhodnocovány testy slzné produkce a testy vyžadující diagnostické barvící metody, provádí se měření nitroočního tlaku a ostatní vyšetření předepsaná pro diagnostiku glaukomu, popřípadě jiná vyšetření specifická jen pro určité plemeno. První část je zakončena aplikací diagnostického přípravku rozšiřujícího zornice. Po nezbytné 20 minutové přestávce se zahajuje druhý blok vyšetření. Tento vyžaduje maximálně rozšířené zornice a vyšetření v tmavé místnosti. Pomocí řady optických přístrojů je vyšetřován zadní segment oka. Zejména tato část vyšetření, kdy je nutno obezřetně posuzovat mnohdy velmi diskrétní změny, je náročná na spolupráci pacienta i majitele. V případě stoupajícího neklidu či stresu zařazujeme aktuálně časové přestávky dle individuálních reakcí pacienta. Po ukončeném vyšetření je nutno počítat s časově omezeným rozostřeným viděním zvířete. Normální akomodační schopnost se navrací za 3-4 hodiny, po tuto dobu je vhodné kontrolovat pohyb pacienta tak, aby nemohlo dojít k poranění z důvodu přehlédnutí překážky nebo chybného vyhodnocení zrakového vjemu. Po tuto dobu také není vhodná expozice pacienta vůči ostrému světlu.